Hydratace fascií:

Fascie tvoří ve velké míře voda (až 70%, avšak v závislosti na věku). Pro vázání vody jsou důležité buňky pojivové tkáně (fibroblasty).
Fibroblasty mají různé funkce:
- jednou z nich je produkce kolagenu
- druhou je produkce proteoglykanů na které jsou navázány glykosaminoglykany a tedy především kyselina hyaluronová (mazivo pro pojivové tkáně a tato látka vytváří další molekuly různého stupně rozvětvení a velikosti, aby vyvinuly houbovitou síť, která bude vázat velké množství vody, tedy čím méně kyselina hyaluronová vody naváže, tím méně jsme pohybliví).
Pokud není fascie dostatečně hydratována, hrozí její poškození, tím pádem i negativní dopad na svaly, tuhost a tím i často vznikající bolesti pohybového aparátu.
Aby se fascie udržely hydratované, je třeba je aktivně stimulovat. Stimulaci můžeme provést buď manuálními technikami nebo masážními pomůckami.
Výměnou vody můžeme do určité míry také zamezit vzniku zánětlivým látkám a vyčistit tkáň.

Princip postupu rehydratace fascií:

Pokud vyvineme dostatečné stlačení dané oblasti několikrát po sobě, dojde k vytlačení staré vody a nasáknutí nové.
Stlačení by mělo být dostatečně silné, ale velice pomalé, proto se zde jako vhodnější techniky jeví ty manuální, kdy můžeme lépe kontrolovat pohyb a tlak.
Pokud tento proces uděláme dostatečně efektivně, můžeme zvýšit „novou“ kapacitu o několik jednotek (fascie se zde chová jako houbička, kdy při zmáčknutí vytlačím vodu a při povolení nasaje vodu novou).
Takováto „masáž“ upraví kolagenová vlákna a fibroblasty produkují čerstvou kyselinu hyaluronovou. Nová voda nahradí starou, což umožní fascii opět hladce „klouzat“.
Tlak a rychlost pohybu, jsou zde zcela klíčové faktory, jelikož fascie je elastická, proto bez silného tlaku není možné ji efektivně ošetřit.


Zdroj: Dr. Robert Schleip Na přiloženém obrázku lze vidět výsledek při různých úrovních stlačení ošetřované oblasti, kde se v tomto případě jednalo o bederní oblast zad.
Je zde znázorněna změna obsahu vody při aktivním tlaku po dobu 15 minut (měřeno přístrojem).

Obrázek A ukazuje změnu obsahu vody bederní fascie při 4% tlaku.

Obrázek B kdy se použil stejný postup, avšak při tlaku 6% a doba zachování nové vody byla prodloužena na celkem 4 hodiny, tedy o 1 hodinu více a rovněž daná fascie byla schopna "nasáknout" větší množství vody.